Přesnost flobertek kategorie D (7,5 J)

Datum: 21. 1. 2015

Anotace

Na základě výpočtů, uspořádaných do přehledných tabulek, se vyvozuje reálná možnost přesnosti flobertek kategorie D, závislá na kolísání úsťových rychlostí v nutných úzkých tolerancích a i přesto nebude nikdy jako u lepší standardní vzduchovky.


Novopečený majitel flobertky je obvykle z počátku zklamán, že výsledky v terči nejsou aspoň takové, na jaké byl zvyklý u lepší vzduchovky. Pak hledá informace na internetu a najde informace; od těch „zázračných“, kde se trefuje sedící moucha do oka až po všezatracující. A pak si zvykne na to, co má. Informace mají ale společnou vadu: nemohou být mezi sebou porovnávány, nejsou totiž docíleny podle nějakého pravidla, normy nebo dohody, kupříkladu rozptylovou charakteristikou 2R100 s určením počtu serií a počtu ran v sérii, což je nejjednodušší a často používaná metoda.

Mezi nejznámější objektivní příčiny, ovlivňující nepříznivě přesnost flobertek kategorie D patří to, že přebytečná energie náboje Flobert (což je cca 80 % pro náboje cal. 6 mm a .22 a cca 60 % pro náboje cal. 4 mm) musí být upravena tak, aby nepůsobila na střelu. Ať už je způsob úpravy jakýkoliv, jeho výsledek je vždy přerušení vývinu rány , který nebývá konstantní, je „měkká“ a proto má podstatný vliv na proměnlivou výslednou rychlost střely. Další příčinu vidí mnoho střelců v nábojích Flobert od výrobce SaB, v jejich údajně proměnlivé laboraci v jedné výrobní serii. Náboje mají normovanou rozptylovou charakteristiku 2R100, definovanou na dálku 10 m za určitých dalších podmínek, 35 mm pro náboj 6 mm ME Flob.C a 45 mm pro náboj 22 Flob. Podle informací od fy. SaB jsou ale při přejímce docílovány charakteristiky 8–10 mm pro náboj 6 mm a 15–20 mm pro náboj 22. Jak normované tak dosahované charakteristiky jsou však pro plnohodnotné náboje (bez snížené energie) a tudíž nemohou mít podstatnou vinu na nepřesnosti, za administrativní nařízení ke snížení na 7,5 J nemohou. Kromě těchto skutečností se autor domnívá, že použití vývrtu o rozměrech C.I.P., zejména pro náboj 22 Flob. a 7,5 J, není vhodné.

A subjektivní vlivy? Je to celkové uspořádání zbraně od způsobu „likvidace“ přebytečné energie až po mechanismy, mířidla a úchopové části. A střelecká dovednost střílejícího.

V tabulkové části jsou zpracovány výpočty k pochopení reálné možnosti flobertky kategorie D, závislé na dálce D, úsťové rychlosti v a požadavku vertikálního rozdílu y mezi dvěma vstřely. K práci s tabulkou je potřeba znát úsťovou rychlost, zvolit dálku a zvolit vertikální rozdíl vstřelů. Z těchto hodnot se v tab. nalezne hodnota rychlosti, která se liší od zvolené úsťové rychlosti. Je to limitní rychlost, při které je ještě dosažen vertikální rozdíl. Požadavky lze kombinovat i jinak, mezi intervaly je možno provádět hrubou interpolaci. Rychlosti v tabulkách 1 až 4 jsou zaokrouhleny na celá čísla. Tabulky jsou sestaveny pro orientaci, nejsou v nich zahrnuty některé vlivy, pro celkový názor nepodstatné.

Použitý výpočtový vzorec

y = (490,5 . D²) / v²

Tab. 1

D = 5

v 60 80 100 110 120
y = 4 41 45 48 49 50
y = 3 44 50 54 55 56
y = 2 48 56 62 64 66

Legenda:

D…zvolená nástřelná dálka (m)
v…zvolená úsťová rychlost (m/s)
y…zvolený vertikální rozdíl zásahů (cm)

Tab. 2

D = 10

v 60 80 100 110 120
y = 4 63 65 74 78 81
y = 3 54 68 79 83 88
y = 2 56 71 84 90 95

Legenda: viz tab. 1

Tab. 3

D = 15

v 60 80 100 110 120
y = 4 56 72 88 92 97
y = 3 58 75 90 97 102
y = 2 58 76 92 100 107

Legenda: viz tab. 1

Tab. 4

D = 20

v 60 80 100 110 120
y = 4 58 75 91 99 105
y = 3 58 76 93 101 109
y = 2 59 78 95 104 112

Legenda: viz tab. 1

Tab. 5

v 60 70 80 90 100 110 120
D = 5 3,4 2,5 1,9 1,5 1,2 1,0 0,9
D = 10 13,6 10,0 7,7 6,0 4,9 4,0 3,4
D = 15 30,6 22,5 17,2 13,6 11,0 9,0 7,7
D = 20 54,5 40,0 30,6 24,2 19,6 16,2 13,6

Legenda: viz tab. 1, ale y = rozdíly hodnot pro určené rychlosti!

Příklady práce s tabulkami a vzorcem

  1. Zbraň má úsťovou rychlost v = 110 m/s. Chceme zjistit, jak se na dálku D = 10 m může lišit nejvíce úsťová rychlost, aby byl docílen vertikální rozdíl vstřelů y = 2 cm. Použijeme Tab. 2 a z této pro hodnoty 110 a 2 přečteme 90 (m/s). Závěr: Úsťová rychlost může kolísat v rozmezí 110–90, aby se docílil rozdíl vstřelů 2 cm na dálku 10 m.

  2. Měření na zbrani ukázalo, že max. úsťová rychlost je 110 m/s, minimální je 80 m/s. Chceme zjistit, jaký bude maximální vertikální rozdíl vstřelů na vzdálenost 15 m. Musíme použít výpočtový vzorec. Dosadíme 15, 110, vypočteme, opakujeme výpočet pro 80, výsledky od sebe odečteme, výsledek je y = 8,2 (cm).

  3. Měření dle výše uvedených hodnot 110, 80, D = 15, chceme zjistit maximální vertikální rozdíl vstřelů, ale bez použití výpočtového vzorce. Použijeme Tab. 5, řádek D = 15, a k tomu hodnoty ze sloupce 80 a 110, které od sebe odečteme. Výsledek je opět y = 8,2 (cm).

  4. Měření na zbrani ukázalo, že max. úsťová rychlost se pohybuje v blízkém okolí 101 a minimální v blízkém okolí 80. Chceme zjistit informativní hodnoty rozdílů vstřelů na vzdálenosti 5, 10, 15 m. Také zde je vhodné použít výpočtový vzorec.

    Výsledek: 5 m – 0,7, 10 m – 2,8 cm, 15 m – 6,4 cm.

Závěr

Z uvedených výsledků je zřejmé, že kupř. pro nejvíce používané dálky 10 m a 15 m a pro výškový rozdíl vstřelů 2 cm, což autor považuje za přijatelnou hodnotu, je nutno dodržet rozdíly úsťových rychlostí ve velmi úzké toleranci při nižších rychlostech (cca 7 až 16)% a při vyšších rychlostech (cca 18 až 21)% pro dálku 10 m a (cca 3 až 7)% pro nižší rychlosti a (cca 10 až 11)% pro vyšší rychlosti a dálku 15 m.

Je zřejmé, že se jedná ale jen o jeden z mnoha vlivů , těžce opakovaně docílitelného, takže konečné výsledky, se zahrnutím kupříkladu továrně garantovaných rozptylů nábojů, budou vždy horší až značně horší než u lepší standardní vzduchovky.